| Bečov nad Teplou |
|
|
|
| Středa, 17 Březen 2010 16:10 | |
|
Nedlouho po zahájení stavby však došlo ke změně, uvnitř věže vznikal kaple. V kapli je soubor nástěnných maleb, které byly vytvořena technikou tzv. al secco, což je malba do suché omítky. Poté byla postavena reprezentativní obytná věž – donjon a je největší na našem území. Na konci 15. století získali hrad Pluhové z Rabštějna, kteří se velmi výrazně zasloužili o stavební úpravy hradu. V 17. století získali hrad Questenberkové, kteří nechali pro zvýšení obranyschopnosti hradu vystavět dělovou baštu, která byla později stavebně zakomponována do osmiboké věže, jež se stala součástí barokního zámku , který byl postaven na začátku 18. století. V 19. století nechal Alfred Beaufort-Spontini sídlo opravit a zároveň zamýšlel propojení hradu se zámkem, vzhledem k financím došlo jen k úpravě zámecké kaple sv. Petra. V průběhu 19. století byly odstřeleny zbytky hradeb, čímž došlo k částečnému poškození kaple. Hrad byl využíván jako sýpka, díky tomuto využití a minimální údržbě se zachovala výzdoba a řada stavebních prků. Tito majitelé panství měli pro Bečov velký význam, Alfred Beaufort-Spontini zakoupil románský relikviář s. Maura v roce 1838 a díky jeho vnukovi a jeho ženě byl zde vybodován velký park, jenž byl nazýván druhými Průhonicemi. Zámek je od roku 1996 zpřístupněn veřejnosti. Celé první patro je věnováno nálezu století, a to relikviáři sv. Maura. |



Pokud rádi brouzdáte po Karlovarském kraji, určitě byste neměli zapomenout na nádherný zámek Bečov nad Teplou. První zmínkou o hradu je z roku 1349, v tomto roce byla vydána listina, jež dokládá existenci hradního sídla. Nejdříve vznikl tzv. bergfrit, což znamená obranná věž a obytný palá, přitom tato věž měla mít nejdříve obytnou funkci.