Kunětická hora, jež tvoří dominantu Pardubického kraje, dosahuje výšky 295 m.  Kunětická hora je tvořena sopečnou vyvřelinou a jedná se o významnou botanickou a zoologickou lokalitou, s bohatým a chráněným nalezištěm mnoha druhů živočichů a rostlin. Podle archeologických nálezů se zde usadili prehistoričtí lidé, kteří využívali kámen z hory na výrobu nástrojů. 

Zámek v Pardubicích je dominantou tohoto města perníku. Zámek vznikl na přelomu 15. a 16. století za vlády pánů z Pernštejna. I když původní vybavení zámku zcela zmizelo, přesto se dochovaly v některých interiérech zámku, především v rytířských sálech,  fragmenty monumentální malířské výzdoby stěn, které jsou nejstaršími renesančními nástěnnými malbami na území Čech.

Polička je  vstupní bránu do Žďárských vrchů, mimo jiné je také rodištěm hudebního skladatele Bohuslava Martinů. V dřívějších dobách byla Polička věnným městem českých královen a v 18. století byla nejbohatším městem ve Východních Čechách. Do současnosti se dochovaly v Poličce městské hradby, které byly zpevněné 19 věžemi a ochozem, který byl přístupný veřejnosti.

Město Bohdaneč je známé lázeňské město, ale na své si zde přijdou i milovníci přírody. Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník  a rybník Matka mají rozlohu přibližně 250 ha. Rezervace představuje komplex mokřadních a vodních biotopů,  které jsou vytvořeny kolem jedné z největších existujících rybníků bývalé pernštejnské soustavy.

Skanzen Veselý Kopec vznikl z především díky dobrovolným pracovníkům památkové péče pod vedením p. Luďka Štěpána. První návštěvníci byli přivítáni v roce 1972. V současné době ve skanzenu najdete zhruba třicet objektů, které tvoří osadu a přináší svědectví o práci,  životě a zábavě rolníků v období 19. a 20. století.

Ten z vás kdo má rád koně, máte možnost navštívit Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem který má dlouholetou tradici. Již v druhé polovině 16. století prodal Jaroslav z Pernštejna královské komoře pardubické panství ke kterému mimo jiné náležel i kladrubský dvůr se zámečkem, oborou a chovem koní. V roce 1563 císař Maxmilián založil hřebčinec, čímž dal základ známému a uznávanému chovu koní v Kladrubech.